13.9.2016

| 2017

V pátek 28. dubna 2017 se v pět hodin odpoledne opět sejdeme před VOŠ a SPŠE Plzeň a společně vyrazíme vstříc již pátému ročníku Tour For The Beer! Naše cesta za pivem nás jako první zavede již tradičně do "Pátýho", kde do sebe hodíme první škopky.

Pivo je pro nás na Tour samozřejmě jeden z nejdůležitějších itemů! Ale víte jak vůbec taková výrobní procedura probíhá? Stručně si vysvětlíme základní principy, postupy a odhalíme si všech 10 hospod, do kterých na konci dubna zamíříme.

Tour For The (Brewing) Beer

Jak dojdete od ječmene ke sladu? Máčením, klíčením a sušením. Stálé hosty Tour by mohlo napadnout máčení ve fontáně před průmkou, hledání klíčů, které přitom vypadly z kapsy a zůstaly pod vodou, a nakonec sušení, aby vás ve Sladovnické pustili sednout. Doopravdy to jsou ale tři fáze procesu nutného k výrobě piva. Namočením ječmen totiž začne klíčit. Tmavý slad se máčí déle, ale i světlému to trvá asi pět dní. My naštěstí budeme od fontány ve SLADU asi za pět minut.

Při výrobě piva je potřeba sladová zrna porušit tak, aby se z nich mohly dostat potřebné látky. Zajímavostí je, že se nesmí porušit obaly zrn (šlupky), které pak pomáhají k přirozené filtraci. To snad ale nemusíme psát. Že se slad musí šrotovat je každému jasné. A JAS je již druhá zastávka, takže my na šrot zatím nebudeme.

Ve fázi rmutování dochází ke štěpení cukrů enzymy, které byly právě ve sladových zrnech. Proces rmutování má výroba piva společný např. i s výrobou whiskey. A právě whiskey byla oblíbeným nápojem Ernesta Hemingwaye. Kdo bude mít chuť si na tohoto spisovatele zavzpomínat, může si jeden z těchto nápojů objednat na třetí zastávce ve stylovém anglickém pubu HEMINGWAY.

„never delay kissing a pretty girl or opening a bottle of whiskey“

… Ernest Hemingway

Dalším krokem k výrobě piva je scezení. Při něm se musí oddělit tekutá část od mláta. Mláto je zbytek sladu, který vznikl ve fázi rmutování. Při domácím vaření piva můžou mít s cezením začátečníci problém. Aby vzniklá tekutá složka nebyla kalná, musíte mláto do scezovací nádoby dávat opatrně a postupně naložit. Při scezování se vykašlete na používání cedníků, plachetek nebo papírů, ale na PAPÍRNU, jako naší čtvrtou zastávku, rozhodně zapomenout nesmíte.

Mladinovou pánev už jste mohli vidět i v hospůdkách s vlastním pivovarem. V ní probíhá další fáze, které se říká chmelovar. Jak postup, tak přidávání dalších surovin během této fáze záleží na každé značce piva. Např. chmel a kyseliny z něj dodají pivu hořkost. Obecně ale platí, že by se mělo vypařit asi deset procent vody a enzymy přestanou dále rozkládat cukry díky vysoké teplotě. Že bude teplo i v JAMU se nám bude hodit, protože právě před tímto klubem nás čeká nejdelší pěší část Tour.

Ve fázi chlazení se teplota sníží na nějakých devět stupňů. Díky rychlému ochlazení se srazí bílkoviny a pivo se tak samovolně vyčistí a není kalné. Když si vaříte pivo doma, věřte, že ochladit takové množství v co nejkratším čase není žádná legrace. Použít můžete třeba PET láhve naplněné vodou a zmrazené v mrazáku. Nejlépe se však chladí v zimě, kdy můžete celou nádobu postavit do sněhu. Když se vám nepovede rychlé chlazení, můžete várku rovnou vylít a začít od začátku. Na rozdíl od počítačové hry nemůžete vaření restartovat a začít od poslední uložené pozice. My se v tuto chvíli však na pozici RESTARTu nacházet budeme.

Fermentace. Kvašení. Schválně myslete na pivo a zkuste si to vyslovit. Kvašení. Ta chuť na jazyku. K mladině se přidají kvasinky, které žijí jen za nízkých teplot. Jsou jich dva typy. Spodní a svrchní. Ty spodní potřebují právě nižší teplotu, oba druhy ale fungují skoro stejně. Díky kvasinkám část cukru zkvasí na ethanol. A tohle je pro nás pivaře ten pravý zázrak. Mohli bychom to přirovnat k celému zázraku bytí, který může cestovatel podle Stopařova průvodce po galaxii vidět v restaurantu NA KONCI VESMÍRU. I my tu možná nějaký zázrak uvidíme. Přece jen už to bude sedmá zastávka.

Po kvašení však nemůžeme pivo hned pít. Musí nejprve dozrát. To probíhá v tancích za určitého tlaku a při nízké teplotě okolo 2 stupňů. Každý typ piva zraje jinak dlouho. Výčepní pivo je hotové dřív než třeba ležák. Na ten si musíte počkat klidně i 60 dní. Výroba piva trochu připomíná šachy. Je dobré si hru promyslet, nehrát zbrkle ale na svou příležitost si trpělivě počkat a zakončit hru parádním šach-matem. To my ale v Šach-matu končit nebudeme. Je to totiž teprve osmá zastávka na naší tour.

Pomalu se blížíme do finále, protože přichází na řadu stáčení. Do čeho je možné stáčet pivo určitě všichni víme. Sudy, lahve, plechovky a v dnešní době plastů nesmíme zapomenout ani na PET lahve. Po devátém pivu ze sudu už by někdo z nás mohl být opilý, jak zákon káže. Nebo chcete-li jako kanec. Proto se krásně hodí, že předposlední zastávka je U Kance, kam takový člověk výborně zapadne.

A poslední fázi budeme touhle dobou již nějakou chvíli procvičovat. Konzumace je totiž to, co nás na pivu nejvíc zajímá a baví. Konzumace piva mi také připomíná jeden český seriál. Hospoda. Určitě ho znáte. Babula, Jozka i děda Horáček jsou nezapomenutelní. Hospoda je jedním z mých oblíbených sitkomů. A na poslední zastávce se v jednom Sitcomu ocitneme i my.

Video z loňské akce: ZDE.